MÍSTO KONÁNÍ

Fórum proběhne v hotelu Vienna House Diplomat v Praze.

Hotel Vienna House Diplomat Prague se nachází v diplomatické čtvrti, v blízkosti historického centra. Hotel patří mezi jedno z nejoblíbenějších konferenčních míst a jeho návštěva se vyplatí už jen pro samotné výhledy nad střechami pražských domů.

Adresa: Evropská 15, 160 41 Praha 6





PROGRAM

09.00–10.00
09.00–10.00

Registrace

10.00–11.30
10.00–11.30

Úvodní panel: Jak by měly vypadat sociální služby v 21. století?

V ČR existuje více jak 5,5tis. sociálních služeb, z toho více jak 2.tis. služeb pobytových. Měl by stát stanovit jasné parametry pro pobytové sociální služby? A v jakém rozsahu? Jak široká nabídka služeb by tu měla být pro volbu klienta? Jak podpořit více rozvoj terénních a ambulantních sociálních služeb?

Na co je nutné se v souvislosti se stárnutím obyvatel připravit? Je důležitější kvantita nebo kvalita?

Moderátor:

Emma Smetana
novinářka, moderátorka, DVTV

Řečníci:

Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc.
ministryně práce a sociálních věcí

Mgr. Vítězslav Schrek
předseda Soc. komise Asociace krajů, hejtman Kraje Vysočina

Ing. Jiří Horecký, MBA
prezident Unie zaměstnavatelských svazů/prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb

Bc. Dagmar Žitníková
předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Mgr. Václav Krása
předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR

11.30–12.00
11.30–12.00

Předávání Cen Rady vlády pro seniory a stárnutí populace

Rada vlády pro seniory a stárnutí populace oceňuje tento rok již po sedmé ve třech kategoriích (Profesionál, Neprofesionál, Kolektiv) ty, kteří se významným způsobem zasloužili o zvýšení povědomí společnosti o problematice stárnutí, pomáhali seniorům, motivovali je k aktivnímu stárnutí a podporovali mezigenerační solidaritu. Čtvrtou kategorii tvoří Zvláštní cena předsedkyně Rady vlády, tj. ministryně práce a sociálních věcí.

12.00–13.00
12.00–13.00

Oběd

13.30–14.30
13.30–14.30

Hlavní blok I

Dopady do segmentu péče o seniory vlivem demografických tendencích v ČR a reforma důchodového systému

Vlivem stárnutí populace se v následujících 40 letech ztrojnásobí (!) počet osob, které se dostanou do situace nesoběstačnosti a jimž vznikne nárok na příspěvek na péči (při zachování současných podmínek). Z dnešních cca 360 000 osob se dostaneme kolem roku 2060 na 1,1 mil. lidí pobírajících příspěvek na péči v některém z jeho čtyř stupňů. V roce 2050 budou ve věkové kategorii 65+ téměř tři z deseti obyvatel ČR a ve věkové kategorii 80+ to bude každý jedenáctý obyvatel ČR.

V oblasti dlouhodobé péče v ČR čelíme významnému sociálnímu i zdravotnímu mikro-a makroekonomickému problému, jehož intenzita bude rychle a výrazně narůstat.

Současně sílí tlak na zajištění vhodných a kvalitních sociálních služeb, které budou zajišťovat jak nové technologie, tak vyšší standard vybavení. Evropská komise prosazuje financování pouze malých komunitních sociálních služeb.

Tento blok by se měl zaměřit na to, kde najít tu správnou mez mezi zajištěním kvality, veřejných a soukromých finančních zdrojů a moderními trendy v poskytování služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením.

Sekce 1: Ekonomické dopady na stárnutí obyvatel vlivem demografického vývoje

Vzhledem k demografickému trendu stárnutí společnosti lze předpokládat jeho dopad na státní rozpočet. Nárůst počtu seniorů může ovlivnit výši starobních důchodů, přičemž je reálné, že pro zajištění důstojného stáří bude nutné např. si spořit na stáří již v produktivním věku. Jaké jsou možnosti pro udržitelný důchodový systém? Do jaké míry si bude muset spořit na stáří každý sám? Lze udržet financování služeb sociální péče, založené větší měrou na nenárokových dotacích veřejných rozpočtů, při současném stárnutí populace a růstu potřeby péče i v dalších desetiletích?

Má samospráva dostatek nástrojů a metod pro zjišťování potřeb obyvatel v území? Je samospráva připravena se v budoucnu podílet na finančním zajištění služeb sociální péče (jak v oblasti provozu, tak investic do výstavby nových kapacit) na svém území vyšší měrou?

Moderátor:

PhDr. Lenka Simerská
socioložka a genderová expertka, odborná garantka projektu MPSV

Panelisté:

Ing. Marie Bílková
náměstkyně ministryně financí

Mgr. Bc. David Pospíšil, DiS.
ředitel odboru sociálních služeb a sociální práce MPSV

prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.
proděkan pro vědu Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické

Rudolf Špoták
náměstek hejtmanky Plzeňského kraje pro oblast sociálních věcí
 

Sekce 2: Současný stav společnosti – proč se z péče vytratila mezigenerační solidarita. Jak více propojit sociální a zdravotní péči? Jaká je podpora státu pečujícím osobám?

V souvislosti s vývojem společnosti a změnami v rodinném soužití došlo k rozbití tradičních rodinných vazeb a narušení funkce rodiny jakožto společenství, které se stará o své nemocné, staré a nemohoucí členy. Díky nárůstu pobytových služeb (ústavů) byla tato funkce dále oslabována. Přesto je ve společnosti dle odhadů až 300 000 osob, které pečují o svého rodinného příslušníka. Většinou jde o ženy mezi 35. a 64. rokem. Neformální péče má zásadní společenský i ekonomický přínos – dle kvalifikovaných odhadů je 70–90 % veškeré zdravotní a sociální péče poskytováno neformálními pečujícími.

Důležitost podpory neformálních pečujících si postupně uvědomuje i stát. Pomocí projektů hrazených z prostředků Evropského sociálního fondu podporuje zlepšení kvality života pečujících osob a připravuje další nástroje na podporu neformálních pečujících ať již z oblasti vzdělávání či sociálního zabezpečení.

Jakou formu podpory od státu by pečující nejvíce potřebovali? Jak zlepšit kvalitu osob neformálně pečujících? A jakým způsobem dosáhnout cíle sdílené péče, která bude rozdělena mezi rodinu a terénní či ambulantní sociální služby?

Moderátor:

Mgr. Markéta Elichová, PhD.
odborná asistentka, Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Panelisté:

Mgr. Zuzana Jentschke Stőcklová
náměstkyně pro řízení sekce podpory seniorů MPSV

Ing. Lenka Desatová
předsedkyně Rady seniorů ČR

Mgr. Jan Lorman
ředitel Gerontologického institutu o.p.s.

Alena Kejzarová
místopředsedkyně spolku Klára pomáhá z.s.
 

Sekce 3: Potřebujeme reformu penzí? Co konkrétně se má změnit?

Vysoká kvalita zdravotní péče se odráží ve velmi pozitivním trendu prodlužování průměrné doby dožití i průměrné doby strávené ve starobním důchodu, která již přesahuje v průměru 20 let.

Lze zajistit při rostoucím počtu seniorů důstojné důchody i v budoucích desetiletích pouze parametrickými změnami důchodového systému, tak jako doposud? Nepotřebujeme také systémovou reformu architektury dávek i příjmů státního důchodového systému?

Co můžeme udělat pro to, aby starobní důchodci získávali vyšší příjmy i z dobrovolného třetího pilíře? A jaký má vztah reforma penzí s poskytováním sociálních služeb pro seniory.

Moderátor:

Ing. Tomáš Machanec, MBA
ředitel odboru sociálního pojištění MPSV

Panelisté:

Ing. Michal Pícl
náměstek ministryně práce a sociálních věcí

prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.
vedoucí katedry Veřejné ekonomiky Vysoké školy finanční a správní

PhDr. Vladimír Špidla
poradce ministryně práce a sociálních věcí
 

14.30–15.30
14.30–15.30

Hlavní blok II

Zajištění péče o osoby se zdravotním postižením: Rušit či nerušit ústavní sociální služby

Téma transformace a deinstitucionalizace je aktuálně velmi skloňované téma, které má podporu v odborné veřejnosti, ale také kritiky, kteří upozorňují především na finanční náklady, zejména pro osoby s vysokou mírou podpory. Prioritou MPSV je zajištění kvalitní péče na míru každému potřebnému občanovi. Zajistit u co největšího možného počtu klientů přechod z pobytové sociální služby do komunitní služby či k návratu do jeho přirozeného prostředí. Vždy ale budou klienti, u kterých není možné uvažovat o jiném než pobytovém prostředí s ohledem na jejich velmi těžké zdravotní postižení, nepříznivou sociální situaci či věk.

Je dále zapotřebí uvést, že u ústavních/pobytových sociálních služeb je hlavním cílem podpořit proces transformace, zkvalitňování životních podmínek uživatelů současných pobytových zařízení sociální péče, podpořit naplňování lidských práv uživatelů sociálních služeb a jejich práva na plnohodnotný život srovnatelný s vrstevníky žijícími v přirozeném prostředí.

Sekce 1: Jsou dnes potřeba ústavy?

V dřívějších dobách hrály ústavy důležitou roli při uspokojování základních potřeb lidí, kteří se o sebe nedokázali postarat sami, a představovaly tak funkční řešení, díky němuž bylo zamezeno materiální bídě a strádání osob s postižením. V důsledku rozvoje společnosti, důrazu na lidská práva a autonomii jednotlivce a četných výzkumů dokládajících negativní vliv pobytu v ústavu však začal sílit odpor k ústavům a začala být podporována idea života osob s postižením v přirozeném prostředí.

Zároveň se současná vyspělá společnost potýká s demografickým stárnutím a postupným narůstáním počtu lidí, kteří budou v závěru života potřebovat pomoc v běžném životě, a je třeba uvažovat, co tento trend znamená pro sociální služby.

Jak očekávanou budoucí poptávku uspokojit? A jakou roli v tom hrají ústavy?

Je finančně udržitelné rušit ústavy a podporovat terénní a ambulantní služby?

Lze vůbec všechny ústavní kapacity nahradit jinými typy služeb?

Moderátor:

PhDr. Lenka Simerská
socioložka a genderová expertka, odborná garantka projektu MPSV

Panelisté:

Mgr. Miluše Horská
předsedkyně Výboru pro sociální politiku, Senát Parlamentu ČR

Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA
prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR

Ing. Pavel Šotola
místopředseda Komise Rady pro sociální věci Asociace krajů ČR, člen Rady Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor

Bc. Dagmar Žitníková
předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Mgr. Milena Johnová
radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví Hlavního města Prahy

Mgr. Bc. David Pospíšil, DiS.
ředitel odboru sociálních služeb a sociální práce MPSV
 

Sekce 2: Jak zajistit péči pro osoby s poruchou autistického spektra?

V ČR žije 8677 osob s poruchou autistického spektra s přiznaným příspěvkem na péči. Péče o osoby s poruchou autistického spektra, zejména v kombinaci s náročným chováním, se vyznačuje velkou náročností. Neziskové organizace upozorňují na to, že sociální služby pro tuto skupinu nejsou dostupné, což odporuje článku 19 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a břemeno péče zůstává pouze na rodičích.

Jak zajistit péči o ty, kteří potřebují permanentní dohled a podporu?

Jsou řešením malá chráněná bydlení? Jak zajistit přijetí osob s poruchou autistického spektra v místních komunitách?

Jak najít a zaplatit zkušené profesionály pro práci s touto cílovou skupinou?

Moderátor:

Mgr. Petr Hanuš
ředitel Sekce sociálních služeb, Sekce neziskových organizací a Sekce kultury Unie zaměstnavatelských svazů ČR

Panelisté:

MUDr. David Kasal, MHA
člen Výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

PhDr. Vladimír Špidla
poradce ministryně práce a sociálních věcí

Marta Pečeňová
předsedkyně organizace Za sklem

PhDr. Michal Panáček, Ph.D.
ředitel MIKASA, z.s.

Mgr. Silvie Tomšíková, MBA
ředitelka Domova Kamélie Křižanov

Ing. Miroslava Jelínková, CSc.
statutární zástupce spolku AUTISTIK
 

Sekce 3: Dobré a špatné příklady z praxe při rušení ústavních služeb a role médií v deinstitucionalizaci

Rušení ústavních služeb je pro mnoho lidí poměrně kontroverzním tématem nebo minimálně tématem, ke kterému mají potřebu se vyjádřit, a to často ne příliš lichotivě. Čím to však je? Vždyť primárně by mělo být zrušení jakéhokoliv ústavního zařízení událostí dobrou. Služby komunitního charakteru jsou přeci jednoznačně příkladem dobré praxe. Ale ne vždy se vše povede tak, jak by mělo či jak bylo zamýšleno.

Pojďme si představit realitu. Opravdové příběhy. Příběhy dobré, ale i špatné praxe, protože z chyb se můžeme vzájemně ponaučit.

Jaké příběhy o deinstitucionalizaci přinášejí média? Reprezentují zprávy ze sdělovacích prostředků dobrou či špatnou praxi? A jak se dá role médií využít ve prospěch deinstitucionalizace? Do jaké míry lze pomocí médií ovlivnit smýšlení veřejnosti o deinstitucionalizaci a jak mohou být média nápomocná při rozbíjení předsudků o nezávislém životě lidí s postižením?

Moderátor:

Emma Smetana
novinářka, moderátorka, DVTV

Panelisté:

PhDr. Olga Richterová, Ph.D.
místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Mgr. Jan Vrbický
vedoucí oddělení koncepce sociálních služeb MPSV

Mgr. Jana Hnyková
místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Mgr. Terezie Hradilková
předsedkyně Jednoty pro deinstitucionalizaci,  specialistka transformace systému sociálních služeb Hlavního města Prahy

Mgr. et Bc. Petr Krčál
ředitel Domova Jeřabina Pelhřimov

Bc. Eva Bartošová
ředitelka Zahrada Kladno
 

15.30–16.30
15.30–16.30

Hlavní blok III

Zajištění institucionální péče o ohrožené děti a jak se daří dětem v dětských domovech a co je čeká potom, co je opustí?

V České republice stále žije 8 000 dětí v ústavní péči. Kvalita péče v ústavních zařízeních je různá, stejně jako potřeby dětí a jejich rodin. Děti, které žijí mimo rodinu, mají ztížený start do života, na který se potřebují cíleně připravit a mít dostatečnou podporu v okamžiku osamostatnění.

Je dnes možné dětem v ústavní péči zajistit individuální péči a prostředí, které se podobá rodině? Jaké služby ústavy nabízejí a jak reagují na potřeby dětí? Jak a kdo je dětem oporou v procesu?

Sekce 1: Péče o děti na zdravotně-sociální pomezí

V pobytové péči je stále větší podíl dětí s postižením nebo závažným onemocněním. Je třeba uvažovat, do jaké míry jsou stávající pobytové služby schopny naplnit potřeby těchto dětí a za jakých podmínek je možné děti a jejich rodiny podpořit terénní a ambulatní formou. Jak je možné využít odborné kapacity stávajících zařízení? Jak by měly vypadat zdravotně-sociální služby pro děti?

Moderátor:

Mgr. Klára Laurenčíková
předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání

Panelisté:

Ing. Hana Aulická Jírovcová
místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Ing. Zdeněk Kapitán, Ph.D.
ředitel Úřadu pro mezinárodní ochranu dětí

Mgr. Jan Klusáček
výzkumník Platformy pro sociální bydlení

Ing. Petra Kačírková
ředitelka české pobočky organizace Lumos

Ing. Dana Lipová
ředitelka Nadace Sirius

Mgr. Jan Košíček
místopředseda Asociace náhradní výchovy
 

Personální zajištění sociálních služeb

Kvalita péče je závislá na odborné erudici pomáhajících profesionálů a jejich celoživotním rozvoji. Náklady na zaměstnance mají odpovídat nárokům na náročnost a odpovědnost při práci s křehkými klienty. Ve veřejném diskurzu jsou pomáhající profese vnímány jako feminizované a pečující, což snižuje status těchto pracovníků a pracovnic, včetně jejich odměňování.

Sekce 2: Zaměstnanec jako klíčový prvek kvality poskytované podpory

Lidé v nepříznivé sociální situaci jsou odkázáni na odbornou pomoc sociálních pracovníků v různých institucích. V sociálních službách vedle sociálních pracovníků působí též a většinu pracovního času s klienty tráví pracovníci v sociálních službách.

Kvalita péče je závislá na odborné erudici pomáhajících profesionálů a jejich celoživotním rozvoji. Náklady na zaměstnance mají odpovídat nárokům na náročnost a odpovědnost při práci s křehkými klienty. Ve veřejném diskurzu jsou pomáhající profese vnímány jako feminizované a pečující, což snižuje status těchto pracovníků a pracovnic, včetně jejich odměňování.

Jsou stávající podmínky pro výkon povolání sociální pracovník a pro pracovníky v sociálních službách vhodné? Vnímá veřejnost dostatečně význam těchto profesí? Co je potřeba změnit a s jakými dopady je potřeba počítat?

Moderátor:

Mgr. Markéta Elichová, PhD.
odborná asistentka, Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Panelisté:

Ing. Radka Maxová
poslankyně Evropského parlamentu

Mgr. Miroslav Adámek
místopředseda Výboru pro sociální politiku, Senát Parlamentu ČR

Mgr. Dana Roučková
náměstkyně pro řízení sekce legislativy MPSV

Mgr. Petr Hanuš
ředitel Sekce sociálních služeb, Sekce neziskových organizací a Sekce kultury Unie zaměstnavatelských svazů ČR

Ing. Ivana Břeňková
vedoucí právního a sociálního oddělení Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR
 




VIRTUÁLNÍ ÚČAST

On-line přenosy lze sledovat zde.




ON-SITE ÚČAST

Prosíme návštěvníky akce o dodržování aktuálně platných omezení pro konání hromadných akcí.




ŘEČNÍCI


Úvodní panel: Jak by měly vypadat sociální služby v 21. století?

Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc.
ministryně práce a sociálních věcí

Po maturitě vystudovala politologii na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem a poté při zaměstnání Politickou ekonomii Evropy na London School of Economics ve Velké Británii. Od roku 2007 působí ve státní správě – nejdříve na Ministerstvu pro místní rozvoj, dva roky jako zástupkyně Senátu při Evropském parlamentu v Bruselu a ve Štrasburku, a poté na Úřadu vlády a na MPSV, kde vedla Odbor rodinné politiky a politiky stárnutí.

V červnu 2008 vstoupila do ČSSD, v březnu 2019 byla zvolena její místopředsedkyní. V červenci 2018 ji prezident jmenoval ministryní práce a sociálních věcí. Je vdaná, s manželem vychovává šestiletého syna.

 

Mgr. Vítězslav Schrek
předseda Soc. komise Asociace krajů, hejtman Kraje Vysočina

Pochází z jihomoravského Znojma, ale Kraj Vysočina považuje už dlouhé roky za svůj domov. Vystudoval speciální pedagogiku na Univerzitě Karlově. Do roku 2003 se věnoval soukromému podnikání, následovala nabídka na práci pro sociální služby. Stal se projektovým manažerem a zástupcem ředitele Oblastní charity Jihlava. 2014–2019 byl ředitelem DS Velké Meziříčí, kde nastavoval standardy péče o klienty, administroval rozvojové projekty a z organizace vybudoval zařízení plně respektující principy moderní citlivé péče o seniory. Od roku 2006 je zastupitelem města Jihlava. V rámci AKČR předsedá komisi pro sociální věci.

 

Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA
prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR

Působí v sociálních službách od roku 1999. Nejprve jako ředitel neziskové a posléze příspěvkové organizace, a od roku 2007 jako prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. V roce 2013 se stal prezidentem Unie zaměstnavatelských svazů ČR a od roku 2017 je prezidentem evropské asociace European Ageing Network (Evropské sítě stárnutí). Je autorem či spoluautorem více než čtyř desítek odborných článků, publikací či kapitol, soudním znalcem v oboru financování sociálních služeb a členem řady odborných komisí, pracovních skupin a rad vlád ČR.

 

Bc. Dagmar Žitníková
předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, původně zdravotní sestra a záchranářka. Vystudovala střední zdravotnickou školu a Vysokou školu aplikovaného práva. Je členkou Rady hospodářské a sociální dohody a mnoha různých komisí. Připomínkuje zákony, koncepce a další nařízení, píše odborné i populární články. Řeší problémy zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách, snaží se zlepšit jejich odměňování a pracovní podmínky. Jedná s politiky, zaměstnavateli, neziskovými organizacemi a dalšími subjekty. Zastává názor „Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod“.

 

Mgr. Václav Krása
předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR

Narozen 24. listopadu 1951 v Benešově u Prahy. Po ukončení střední ekonomické školy pracoval jako účetní v domově důchodů. V letech 1988 až 1992 pracoval jako ředitel domova důchodců. Od roku 1992 byl poslancem Poslanecké sněmovny ČR za ODS a od roku 1998 za Unii svobody. Od roku 2002 je předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením. V roce 2013 ukončil vysokoškolské studium na MUP, obor veřejná správa.

Podílel se na přípravě zákona o sociálních službách a přičinil se o to, že návrh zákona dostal politickou podporu, a nakonec byl přijat. Publikuje v různých médiích, ale ve své publikační činnosti se nezaměřuje pouze na problematiku lidí se zdravotním postižením a sociálních služeb, ale na širší spektrum společenských problémů.

 


Předávání Cen Rady vlády pro seniory a stárnutí populace

Kategorie osobnost-profesionál

Mgr. et Bc. et Bc. Neli Zaworová
zakladatelka Geronto-psycho-sociální poradny na Praze 15

Založila v roce 2017 Geronto-psycho-sociální poradnu na Praze 15. Poradna je otevřena především pro seniory, klienty domovů se zvláštním režimem, klienty sociálně ošetřovatelských jednotek, sociálně znevýhodněné osoby a pro jejich blízké. V době pandemie COVID-19, slečna Zaworová aktivně spolupracovala s Českým červeným křížem a koordinovala dobrovolníky v MČ Praha 15, dovážela stravu, léky, a to nejen klientům v rámci Pečovatelské služby. Každý den i o víkendu byla na lince pomoci k dispozici seniorům a osobám blízkým z MČ Praha 15 a okolních MČ v blízkém regionu. Dále zprostředkovávala videohovory klientů s jejich rodinami. V době kritické situace, kdy onemocněli zaměstnanci, statečně vykonávala práci pečovatelky a vedla dobrovolníky na lůžkovém oddělení.

Kategorie osobnost-neprofesionál

Milena Hesová
místopředsedkyně Rady seniorů ČR a předsedkyně Krajské rady seniorů Olomouckého kraje

V době pandemie se s kolegyněmi šila a distribuovala tisíce roušek. Dále seniory z Olomouckého kraje pravidelně informovala zábavnou formou o všem důležitém, co se v době pandemické krize odehrálo. Paní Hesová je také autorkou několika úspěšných projektů jako je Babička roku nebo krajských sportovních her seniorů, které se stávají již tradicemi a obohacují kulturní a společenský život nejen seniorské populace v Olomouckém kraji.

Kategorie kolektiv či projekt

Domov důchodců Tmavý Důl

Cenu převezme ředitel Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D. a vrchní sestra Lada Zvarová.

Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D., ředitel organizace Domov důchodců Tmavý Důl v době vrcholící pandemie inicioval vytvoření tzv. létajících týmů. Šlo o týmy složené z 2–3 pracovníků, kdy tyto týmy vyrážely do různých zařízení v Královéhradeckém kraji, které byly zasaženy epidemií COVID-19 a kde hrozilo bezprostřední riziko nedostatečného zajištění péče o seniory zcela závislé na pomoci. Celkem 11 pracovníků dojíždělo do 6 zařízení na území celého Královéhradeckého kraje. Nebylo výjimkou, že pracovali 7 dní v týdnu v 12hodinových směnách a každý den ujeli i více jak 100 km. Pracovníci museli dále řešit řadu náročných úkolů spojených s protiepidemiologickými opatřeními. Pečovali o klienty v personálně oslabených organizací.

Zvláštní cena předsedkyně Rady – ministryně práce a sociálních věcí

Nadace Krása pomoci

Cenu převezme ředitelka nadace Mgr. Soňa H. Morawitzová a předsedkyně správní rady Taťána Gregor Brzobohatá.

Nadace Krása pomoci vznikla v roce 2008 a od té doby podpořila seniory částkou téměř 50 mil korun. Její vizí je důstojné a plnohodnotné stárnutí pro naše prarodiče v prostředí, kde je jim nejlépe. Usiluje o to, aby společnost vnímala seniory s respektem a aby se stáří stalo plnohodnotnou součástí života. Nadace realizuje vlastní projekty a finančně podporuje proseniorské organizace po celé republice. Krása pomoci otevírá aktuální seniorská témata veřejnosti a podílí se tak na jejich řešení. Nově se také věnuje tématu proměny pracovního trhu v souvislosti se stárnutím populace.



Hlavní blok I

Dopady do segmentu péče o seniory vlivem demografických tendencích v ČR a reforma důchodového systému

Sekce 1: Ekonomické dopady na stárnutí obyvatel vlivem demografického vývoje
 

Ing. Marie Bílková
náměstkyně ministryně financí

Vystudovala VŠE v Praze. Po studiu pracovala ve velkých zdravotnických zařízeních. V roce 1990 nastoupila do resortu práce a sociálních věcí. Pracovala zde v řídicích funkcích v oblasti kontroly, auditu a veřejných služeb zaměstnanosti. Věnovala se lektorské a publikační činnosti. Své zkušenosti z řízení, plánování a kontroly ve veřejné správě využila i v resortu financí. K zaměstnanosti se vrátila v letech 2013–2014 jako generální ředitelka. Aktuálně je na pozici náměstkyně ministryně financí.

 

Mgr. Bc. David Pospíšil, DiS.
ředitel odboru sociálních služeb a sociální práce MPSV

Je ředitelem odboru sociálních služeb a sociální práce. Dříve působil na Krajském úřadě Středočeského kraje či pracoval pro Českou společnost AIDS pomoc, o.s. - Dům světla. Dlouhodobě se zaměřuje na oblast sociálních služeb, lidských práv, sociálnímu bydlení či sociální práci.  Je také spoluautorem návrhů reformy sociálně-zdravotního pomezí, sociálního bydlení a sociálních služeb. Pravidelně se věnuje také publikační činnosti. Magisterský titul získal v oboru Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

 

prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.
proděkan pro vědu Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické

Proděkan pro vědu Národohospodářské fakulty VŠE a zástupce vedoucího katedry hospodářské a sociální politiky VŠE. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor Teorie řízení podniků. Na Národohospodářské fakultě získal profesuru v oboru hospodářská politika. Byl vedoucím katedry sociální politiky, proděkanem NF VŠE a rovněž prorektorem VŠE pro pedagogiku. Je členem vědeckých rad řady akademických institucí (ESF MU Brno, The Swiss University atd.), členem mnoha tuzemských a zahraničních společností a organizací (Klub českých hlav, European Institute of Social Security a další). Působí jako hodnotitel Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství ČR a posuzovatel Slovenské akreditační agentury. Podílel se na řešení grantových projektů a publikoval řadu vědeckých prací. Je členem redakčních rad několika odborných časopisů.

 

Rudolf Špoták
náměstek hejtmanky Plzeňského kraje pro oblast sociálních věcí

V listopadu 2020 byl zvolen jako náměstek hejtmanky Plzeňského kraje pro oblast sociálních věcí a současně působí jako zastupitel města Domažlice. Velkou část profesní života strávil jako personalista v několika úrovních. Současně je dlouhodobě zastupujícím členem Rady vlády pro duševní zdraví.

 


Hlavní blok I

Dopady do segmentu péče o seniory vlivem demografických tendencích v ČR a reforma důchodového systému

Sekce 2: Současný stav společnosti – proč se z péče vytratila mezigenerační solidarita. Jak více propojit sociální a zdravotní péči? Jaká je podpora státu pečujícím osobám?
 

Mgr. Zuzana Jentschke Stőcklová
náměstkyně pro řízení sekce podpory seniorů MPSV

Působí na pozici náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí. Na MPSV pracuje od roku 2014, byla vedoucí oddělení analýz a informací a náměstkyně pro řízení sekce sociální a rodinné politiky. V letech 2009–2012 působila na pozici radní Středočeského kraje pro sociální oblast.

 

Ing. Lenka Desatová
předsedkyně Rady seniorů ČR

S Radou seniorů ČR začala spolupracovat v roce 2010. Na starosti měla komunikaci s členskou základnou a prezentaci akcí jednotlivých organizací na webových stránkách RS ČR a později i na sociálních sítích.

Doprovázela předsedu RS ČR na jeho cestách do regionů a tím se seznamovala i s dalšími problémy seniorů v regionech. V roce 2017 se začala podílet i na přípravě projektů RS ČR i na jejich realizaci.

V květnu 2021 byla zvolena předsedkyní RS ČR.

 

Mgr. Jan Lorman
ředitel Gerontologického institutu o.p.s.

Absolvoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou. V letech 1969-90 působil jako herec a divadelní režisér. V roce 1990 založil s přáteli občanské sdružení Život 90. V jeho prospěch se rozhodl pracovat na plný úvazek a od roku 1993 do roku 2020 byl jeho ředitelem. Od roku 2011 je také ředitelem Gerontologického institutu.

Působil jako prezident České rady humanitárních organizací, předseda Rady seniorů Českého Helsinského výboru, viceprezident Evropského svazu seniorů (EURAG), člen výboru ředitelů International Federation on Ageing. Od roku 2006 je členem Rady vlády pro seniory a otázky stárnutí, Rady Age Platform Europe a reprezentant České republiky v International Network for the Prevention of Elder Abuse. 

Je autorem projektů

  • Systém tísňové péče Areíon
  • Komunitní centrum „Dům seniorů PORTUS“

Za svou činnost obdržel Čestné uznání Výboru dobré vůle O. Havlové, „Wings Award“ Americké obchodní komory, Ceny Rady vlády pro seniory a otázky stárnutí, Cenu „Floccus“ Nadace České spořitelny a byl organizací The Rotary International Foundation jmenován Paul Harris Fellow, v roce 2020 obdržel Stříbrnou pamětní medaili předsedy Senátu Parlamentu ČR za nezdolnost, vizionářství, osvětovou činnost a pomoc seniorům a sociálně znevýhodněným.

Soustavně se věnuje odborné a osvětové činnosti v České republice i v zahraničí. Především o diskriminaci, týrání a zneužívání  starších lidí, službách asistovaného života, postavení neformálních pečujících a jiných tématech.

Alena Kejzarová
místopředsedkyně spolku Klára pomáhá z.s.

Místopředsedkyně spolku Klára pomáhá a koordinátorka pro Liberecký kraj. Spolek Klára pomáhá je zaměřen na pomoc osobám, které dlouhodobě pečují o osobu blízkou v domácím prostředí a na pomoc osobám pozůstalým.

Cílem práce je pomoci pečujícím rodinám s řešením jejich náročné životní situace tak, aby se nedostaly do sociální izolace a zabránit také osobnímu vyhoření těchto pečujících, podpořit rodinnou soudržnost a solidaritu. Poskytuje komplexní poradenství, podporu, provázení a pomoc, síťuje služby a další možnosti pomoci využitelné pro pečující, pořádá vzdělávací semináře pro pečující a snaží se o osvětu mezi veřejností v oblasti neformální péče.

 


Hlavní blok I

Dopady do segmentu péče o seniory vlivem demografických tendencích v ČR a reforma důchodového systému

Sekce 3: Potřebujeme reformu penzí? Co konkrétně se má změnit?
 

Ing. Michal Pícl
náměstek ministryně práce a sociálních věcí

Michal Pícl je náměstek ministryně práce a sociálních věcí. Dříve působil mimo jiné na Úřadu vlády ČR jako ředitel Odboru analýz a informací v Kabinetu Předsedy vlády, Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, či Agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Zaměřuje se na oblast minimální mzdy, podpory investic či důchodů.

 

prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.
vedoucí katedry Veřejné ekonomiky Vysoké školy finanční a správní

Roku 1967 promoval v oborech finance a ekonomicko-matematické výpočty na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE), kde získal i tituly kandidát ekonomických věd, docent a profesor. V letech 1984–1989 působil jako vedoucí sekce v Prognostickém ústavu ČSAV. Poté se stal náměstkem ministra Úřadu vlády ČSFR, vedoucím Katedry veřejných financí VŠE a náměstkem ministra Federálního ministerstva hospodářství. Vykonával též posty generálního tajemníka České asociace pojišťoven, poradce generálního ředitele České pojišťovny nebo předsedy představenstva a generálního ředitele Wüstenrot, životní pojišťovny. V současnosti je profesorem na Vysoké škole finanční a správní.

 

PhDr. Vladimír Špidla
poradce ministryně práce a sociálních věcí

 

 

 

 

 


Hlavní blok II

Zajištění péče o osoby se zdravotním postižením: Rušit či nerušit ústavní sociální služby

Sekce 1: Jsou dnes potřeba ústavy?
 

Mgr. Miluše Horská
předsedkyně Výboru pro sociální politiku, Senát Parlamentu ČR

Od roku 2010 je senátorkou pro Pardubicko, Chlumecko a Přeloučsko. V letech 2012–2020 zastávala post místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR, od podzimu 2020 působí jako předsedkyně nově zřízeného senátního Výboru pro sociální politiku.

Již téměř třicet let pracuje jako ředitelka školy Svítání Pardubice, která se věnuje dětem a mladým lidem s mentálním a kombinovaným postižením. Své celoživotní profesní zkušenosti lidmi s nejrůznějším znevýhodněním uplatňuje ve své politické práci a snaží se tak zlepšit jejich životní podmínky a kvalitu života.

Jejím vzorem je Svatá Anežka Česká, která zasvětila celý život pokorné službě svému národu.

 

Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA
prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR

Působí v sociálních službách od roku 1999. Nejprve jako ředitel neziskové a posléze příspěvkové organizace, a od roku 2007 jako prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. V roce 2013 se stal prezidentem Unie zaměstnavatelských svazů ČR a od roku 2017 je prezidentem evropské asociace European Ageing Network (Evropské sítě stárnutí). Je autorem či spoluautorem více než čtyř desítek odborných článků, publikací či kapitol, soudním znalcem v oboru financování sociálních služeb a členem řady odborných komisí, pracovních skupin a rad vlád ČR.

 

Ing. Pavel Šotola
místopředseda Komise Rady pro sociální věci Asociace krajů ČR, člen Rady Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor

Od roku 2010 je členem Rady Pardubického kraje zodpovědný za neziskový sektor a od roku 2012 také za sociální péči, současně je také zastupitelem města Hlinska kde v letech 2002–2012 působil jako místostarosta. Od roku 2016 je místopředsedou Komise Rady Asociace krajů ČR pro sociální záležitosti. Jeho prioritou je rozvoj sociální oblasti v kraji včetně nastavení systémového financování sociálních služeb, pomoc ohroženým rodinám s dětmi a dále rozvoj sociálního podnikání, neziskového sektoru a dobrovolnictví.

 

Bc. Dagmar Žitníková
předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, původně zdravotní sestra a záchranářka. Vystudovala střední zdravotnickou školu a Vysokou školu aplikovaného práva. Je členkou Rady hospodářské a sociální dohody a mnoha různých komisí. Připomínkuje zákony, koncepce a další nařízení, píše odborné i populární články. Řeší problémy zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách, snaží se zlepšit jejich odměňování a pracovní podmínky. Jedná s politiky, zaměstnavateli, neziskovými organizacemi a dalšími subjekty. Zastává názor „Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod“.

 

Mgr. Milena Johnová
radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví Hlavního města Prahy

Od listopadu 2018 působí jako radní Hlavního města Prahy pro oblast sociální politiky a zdravotnictví (PRAHA SOBĚ). Sociální oblasti, zejména sociálním službám, jejich kvalitě a inovacím se věnuje od začátku devadesátých let. V minulosti spoluzaložila a vedla několik neziskových organizací zaměřených na poskytování sociálních služeb a ochranu práv lidí se zdravotním znevýhodněním. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí připravovala systém kontroly kvality sociálních služeb.

 

Mgr. Bc. David Pospíšil, DiS.
ředitel odboru sociálních služeb a sociální práce MPSV

Je ředitelem odboru sociálních služeb a sociální práce. Dříve působil na Krajském úřadě Středočeského kraje či pracoval pro Českou společnost AIDS pomoc, o.s. - Dům světla. Dlouhodobě se zaměřuje na oblast sociálních služeb, lidských práv, sociálnímu bydlení či sociální práci.  Je také spoluautorem návrhů reformy sociálně-zdravotního pomezí, sociálního bydlení a sociálních služeb. Pravidelně se věnuje také publikační činnosti. Magisterský titul získal v oboru Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

 

 


Hlavní blok II

Zajištění péče o osoby se zdravotním postižením: Rušit či nerušit ústavní sociální služby

Sekce 2: Jak zajistit péči pro osoby s poruchou autistického spektra?
 

MUDr. David Kasal, MHA
člen Výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Poslanec, pediatr a neonatolog. Jeho cílem je pomoci legislativnímu ukotvení péče o děti s autismem (PAS). Jako zarytý odpůrce byrokracie chce ve Sněmovně pokračovat v podpoře elektronizace zdravotnictví, kterou vnímá jako cestu ke zlepšení dostupnosti lékařské péče i efektivity celého systému zdravotnictví. Jako lékař, poslanec, člen zastupitelstva Chrudimi a člen správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny má přehled o fungování českého zdravotnictví a ve Sněmovně pomáhá s prosazení smysluplných zákonů, které pomohou vést pohodlnější, bezpečnější a zdravější život.

 



 

PhDr. Vladimír Špidla
poradce ministryně práce a sociálních věcí

 

 

 

 


 

Marta Pečeňová
předsedkyně organizace Za sklem

Předsedkyně Za sklem o.s., organizace podporující setrvání dětí a dospělých lidí na spektru autismu včetně jejich rodin v běžném prostředí od roku 2011. Advokační činnosti ve prospěch lidí s autismem se věnuje jako matka synů s Aspergerovým syndromem již 17 let. Je koordinátorkou Platformy Naděje pro Autismus. Spoluiniciovala vznik Odborné skupiny pro koncepční řešení problematiky života osob s Poruchou autistického spektra při VVOZP. V roce 2019 byla jmenována členkou VVOZP.

 

PhDr. Michal Panáček, Ph.D.
ředitel MIKASA, z.s.

Je zakladatelem a ředitelem neziskové organizace MIKASA z.s. působící v Moravskoslezském kraji v oblasti pomoci a podpory osobám s autismem, mentálním postižením, více vadami a chováním náročným na péči a také jejich pečujícím. Mimo to je kognitivně behaviorální terapeut pracující jak s lidmi s autismem, tak s běžnou populací. Podílí se na komunitním plánování služeb v Ostravě a šíření dobré praxe v rámci služeb pomáhajících lidem s autismem.

 

Mgr. Silvie Tomšíková, MBA
ředitelka Domova Kamélie Křižanov

V sociálních službách pracuje 19 let, 6 let ve funkci ředitelky Domova Kamélie Křižanov, který v únoru 2021 opustí posledních 12 klientů služby a po letech opustí zdi renesančního zámku v Křižanově a budou žít pouze v komunitních domácnostech po celém Kraji Vysočina. Bude tak dokončen proces TRASS v ČR. V současné době se aktivně věnuje zajištění podpory lidem s PAS v pobytových sociálních službách ve spolupráci s jinými organizacemi a napříč všemi důležitými obory.

 

Ing. Miroslava Jelínková, CSc.
statutární zástupce spolku AUTISTIK

Vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, obor makromolekulární chemie. Po narození dcery, která byla ve dvou letech diagnostikovaná jako autistická, si vzdělání doplnila postgraduálem na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v oboru Speciální pedagogika v procesu výchovy a vzdělávání dětí s autismem.

Od roku 1997 až do odchodu do důchodu pracovala jako speciální pedagog u dospělých klientů s autismem nejprve v Modrém klíči, pak v Dětském centru Paprsek. Přes dvacet let přednáší jako externí lektorka na Pedagogické fakultě UK v Praze, napsala metodické příručky a skripta, přispívala do časopisů, přeložila 23 odborných knih. V její práci významně pomohly zahraniční stáže, hlavně šestitýdenní pobyt na Univerzitě v Chapel Hill u profesora Schoplera.

Patří k zakládajícím členům spolku AUTISTIK (1994), kde je statutární zástupkyní. Je spoluautorkou několika projektů našich i mezinárodních v podpoře problematiky autismu.  Podílí se na zřízení komunitní pobytové služby Domeček v Praze – Lahovičkách, kde od roku 2009 pečují o dospělé klienty se závažnou symptomatikou autismu.

Získala Cenu ministryně zdravotnictví (2004), Ocenění Výboru dobré vůle-Nadace Olgy Havlové (2004), Křišťálový kamínek Nadace Trigon (2009), Cenu Anděl Nadace Vigo (2016), Uznání a poděkování Řízení letového provozu (2017).

 


Hlavní blok II

Zajištění péče o osoby se zdravotním postižením: Rušit či nerušit ústavní sociální služby

Sekce 3: Dobré a špatné příklady z praxe při rušení ústavních služeb a role médií v deinstitucionalizaci
 

PhDr. Olga Richterová, Ph.D.
místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Olga Richterová, poslankyně Parlamentu ČR, místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku, členka Výboru zdravotního, členka Stálé komise pro rodinnou politiku, 1. místopředsedkyně České pirátské strany.

Ve Sněmovně se věnuje především sociální tematice, ale i tématům dostupného bydlení a porodnictví. Dále chce pokračovat v rozjeté práci v sociální oblasti a přispět k rozvoji regionů přes posílení obcí.

 

Mgr. Jan Vrbický
vedoucí oddělení koncepce sociálních služeb MPSV

Vystudoval VŠ obor sociální práce a sociální politika. V současné době je vedoucím oddělení koncepce sociálních služeb a zástupce ředitele odboru sociálních služeb a sociální práce na Ministerstvu práce a sociálních věcí. V minulosti pracoval jako sociální pracovník a vedoucí pracovník v preventivních sociálních službách a navazujících programech. Vedl pracovní skupinu komunitního plánování v Hradci Králové, kde působil jako vedoucí oddělení dávek sociální péče a koordinátor sociální práce. Dlouhodobě se zabývá tématem deinstitucionalizace.

 

Mgr. Jana Hnyková
místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Vystudovala střední zdravotnickou školu v Liberci a v roce 2018 ukončila magisterské studium sociální práce na Vysoké škole zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty v Příbrami. Přes 27 let pracovala v Domově důchodců ve Velkých Hamrech. Celý svůj pracovní život zasvětila péči o seniory a obraně práv zaměstnanců v sociálních službách. V letech 2013 až 2017 byla poslankyní Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za Úsvit národní koalice, kde pracovala ve Výboru pro sociální politiku a ve Výboru pro zdravotnictví. Byla předsedkyní Podvýboru pro nepojistné dávkové systémy, zdravotně postižené, seniory a sociálně ohrožené skupiny a členkou Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Od roku 2014 do roku 2018 byla členkou Dozorčí rady VZP. V roce 2018 byla zvolená místopředsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky. Svůj čas věnuje obhajobě práv zaměstnanců v sociální oblasti a zdravotnictví. Důležitou součástí její práce je zachování a rozvoj důstojných podmínek života seniorů a lidí se zdravotním postižením v České republice. Zapojila se do činnosti občanského sdružení Kamarádi otevřených srdcí.

Ve volném čase ráda cestuje a věnuje se svým dvěma vnučkám.

 

Mgr. Terezie Hradilková
předsedkyně Jednoty pro deinstitucionalizaci, specialistka transformace systému sociálních služeb Hlavního města Prahy

Vystudovala speciální pedagogiku na UK.

25 let se zabývala legislativním ukotvením, zakládáním a řízením rané péče v ČR a v zahraničí.

Získala stipendium Ashoka pro sociální inovace.

Podílela se na přípravě standardů kvality sociálních služeb a Zákona o sociálních službách. Působila jako inspektorka kvality sociálních služeb. Od roku 2010 se věnuje deinstitucionalizaci sociálních služeb.

Aktuálně pracuje na MHMP na odboru sociálních věcí.

 

Mgr. et Bc. Petr Krčál
ředitel Domova Jeřabina Pelhřimov

Se narodil 20. srpna 1964 ve Velkém Meziříčí. Vystudoval sociální pedagogiku. Působil v řadě funkcí na úrovni Kraje Vysočina, ale i ministerstev. V současné době pracuje jako ředitel Domova Jeřabina v Pelhřimově, které se zabývá péči o lidi s mentálním a kombinovaným postižením, a to v plně transformovaném zařízení. V poslední době vytváří podmínky pro specializaci péče a práce s lidmi s poruchou chování a pro lidi s poruchou autistického spektra. V letošním roce zahájí provoz nové bydlení pro lidi s PAS, a to v Horní Cerekvi. Dlouhodobě jako radní Kraje Vysočina, od roku 2008 se věnoval procesu transformace a deinstitucionalizace v Kraji Vysočina. Podařilo se mu do domácího prostředí převést čtyři bývalé ústavy sociální péče. Nemalou pozornost věnoval ucelenému systému rodinné a seniorské politiky Kraje Vysočina. Ve svém volném čase se věnuj historii. Napsal několik knih, které se týkají RAF a dále i historii obce Polnička, kde žije od svého narození. Je ženatý, má tři dcery a čtyři vnoučata. Tim se mu současné naplnilo dlouhodobě prosazované heslo „Rodina je to nejcenější, co v životě máme.“

Je držitelem Ocenění APSS ČR za dlouhodobý přínos k rozvoji sociálních služeb v ČR.

 

Bc. Eva Bartošová
ředitelka Zahrada Kladno

Ředitelka Zahrady, poskytovatele sociálních služeb pro lidi s mentálním postižením (celkem pět druhů soc. služeb) v Kladně. Vystudovala jsem speciální pedagogiku. Po celou dobu mého působení v Zahradě se snažím o to, aby ústavní služby byly poskytovány pouze klientům, kterým jejich zdravotní stav nedovolí žít v komunitním druhu sociální služby. Prosazuji službu chráněné bydlení, protože je tou formou služby, která zvyšuje kvalitu života klientů a umožňuje plně rozvinout jejich potenciál.

 


Hlavní blok III

Zajištění institucionální péče o ohrožené děti a jak se daří dětem v dětských domovech a co je čeká potom, co je opustí?

Sekce 1: Péče o děti na zdravotně-sociální pomezí
 

Ing. Hana Aulická Jírovcová
místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Vystudovala Vysokou školu Báňskou Ostrava, obor komerční inženýrství.

Pracovala na pozici THP, finanční účetní a vedoucí výkaznictví zdravotní péče. Od roku 2013 působí jako poslankyně v PS za Ústecký kraj. Zabývá se především sociální oblastí a částečně i zdravotnictvím. Díky svému vzdělání a působení v kraji ji není cizí také oblast energetiky.

Od roku 2002 je členkou zastupitelstva města Most, kde se věnuje celkové regionální problematice. Spolupracuje a podporuje místní organizace, samosprávy a kraj. Podporuje dětské letní tábory, akce pro MŠ a seniory.

Ing. Zdeněk Kapitán, Ph.D.
ředitel Úřadu pro mezinárodní ochranu dětí

Právo vystudoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a oborově se zaměřuje na mezinárodní právo soukromé. Působil v Kanceláři veřejného ochránce práv, kde se věnoval převážně oblasti sociálních věcí a školství. Byl asistentem soudkyně Ústavního soudu. Jako vysokoškolský pedagog působil v letech 2001 až 2019 na brněnské právnické fakultě, kde se rovněž věnoval ochraně práv dětí (zejména v rámci právní kliniky). V roce 2009 se stal ředitelem Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí a pro dvě funkční období byl rovněž zvolen předsedou Výboru pro práva dítěte Rady vlády České republiky pro lidská práva. V oblasti ochrany dětských práv se podílí na vzdělávání soudců, advokátů, sociálních pracovníků a diplomatů, je v ní činný rovněž publikačně, je zván k přednáškám na univerzitních fórech i mimo ně v tuzemsku i v cizině.

Mgr. Jan Klusáček
výzkumník Platformy pro sociální bydlení

V letech 2011 až 2021 byl hlavním výzkumníkem organizace Lumos, kde mimo veřejně dostupných analýz zpracovával i mnoho analytických pokladů pro potřeby krajů ČR.

Aktuálně primárně působí jako expert na analýzy a tvorbu politiky v Platformě pro sociální bydlení. Specializuje se na aplikovaný kvantitativní sociální výzkum, vytěžování veřejně nedostupných administrativních dat a analýzu a tvorbu veřejné politiky, kterou vystudoval na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

 

Ing. Petra Kačírková
ředitelka české pobočky organizace Lumos

Je ředitelkou české pobočky mezinárodní organizace Lumos. Organizace Lumos se dlouhodobě zasazuje o změnu systému péče o ohrožené děti směrem od institucionální péče ke komunitním službám, podpoře biologických rodin a pěstounské péče. Pracuje déle než 13 let v oblasti změny systému péče o ohrožené děti. Spolupracovala na projektu MPSV Transformace pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením 2009–2015. Má zkušenost s transformací systémů péče směrem od ústavních služeb ke komunitním, zkušenosti se zvyšováním povědomí o tomto tématu a s lobbingem s tím spojeným. Zároveň pro organizaci Lumos vede mezinárodní (UK, Řecko, Jordánsko, Malajsie, Keňa) i místní projekty a tréninky zaměřené na různá témata spojená s procesem změny.

 

Ing. Dana Lipová
ředitelka Nadace Sirius

Ředitelka Nadace Sirius, která vznikla v roce 2008 a jejíž činnost je zaměřená na pomoc znevýhodněným dětem. Vystudovala systémovou analýzu na VŠE Praha a sociologii a sociální politiku na FSV UK. Podílela se na průzkumech v oblasti pěstounské péče a preventivní práce s rodinou. Společně s PhDr. V. Bubleovou iniciovaly v roce 2015 vznik Asociace Dítě a Rodina, kde dosud působí jako místopředseda. Nadace Sirius podporuje aktivity v oblasti prevence, náhradní péče a péče o děti se zdravotním znevýhodněním.

 

Mgr. Jan Košíček
místopředseda Asociace náhradní výchovy

vzdělání: MU Brno učitelství 1.st ZŠ, speciální pedagogika – etopedie, supervizor ČMISK

zaměstnaní: Výchovný ústav, dětský domov se školou, středisko výchovné péče, střední škola a základní škola Moravský Krumlov Moravský Krumlov – ředitel

 


Hlavní blok III

Personální zajištění sociálních služeb

Sekce 2: Zaměstnanec jako klíčový prvek kvality poskytované podpory
 

Ing. Radka Maxová
poslankyně Evropského parlamentu

Mandát poslankyně Evropského parlamentu začala vykonávat v červenci 2019. Do jara 2021 byla členkou Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a náhradní členkou ve Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. Taktéž byla v delegaci pro výbor pro parlamentní spolupráci mezi EU a Ruskem, kde byla členem pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. Po vstupu k S&D působí jako členka Zvláštního výboru pro zahraniční vměšování (INGE) a delegace v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Moldavsko, stejně jako náhradnice ve Výboru pro životní prostředí (ENVI) a ve dvou dalších delegacích. Mimo výbory je také spolupředsedkyní parlamentní Meziskupiny pro práva lidí se zdravotním postižením, členkou Meziskupiny pro práva LGBTI komunity a členkou delegace Evropského parlamentu ke Konferenci o budoucnosti Evropy. Před vstupem do Evropského parlamentu byla v letech 2013 až 2019 poslankyní, nejdříve jako místopředsedkyně, následně jako předsedkyně Výboru pro sociální politiku ČR.

 

Mgr. Miroslav Adámek
místopředseda Výboru pro sociální politiku, Senát Parlamentu ČR

Senátor, místopředseda Výboru pro sociální politiku, člen Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova a Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Dlouholetý ředitel obecně prospěšné společnosti PONTIS o.p.s. Bývalý kurátor pro mládež a protidrogový koordinátor. Je členem rozličných pracovních skupin, komisí, poradenských sborů v oblasti sociální politiky, zejména práce s rodinou a dětmi, prevence kriminality, práce se seniory a zdravotně postiženými, problematika návykových látek.

 

Mgr. Dana Roučková
náměstkyně pro řízení sekce legislativy MPSV

Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v roce 1999. Od tohoto roku působí na Ministerstvu práce a sociálních věcí, v současnosti ve funkci náměstkyně pro řízení sekce legislativy. Dlouhodobě se věnuje problematice pracovněprávní, se zřetelem na odměňování a poskytování cestovních náhrad.

 

Mgr. Petr Hanuš
ředitel Sekce sociálních služeb, Sekce neziskových organizací a Sekce kultury Unie zaměstnavatelských svazů ČR

vystudoval Sociálně právní akademii v Praze (1993) a Zdravotně sociální fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (1998). Jako sociální pracovník začal profesní kariéru na Lince bezpečí, kterou v letech 2000 až 2004 vedl. Od roku 2004 pracoval na Ministerstvu práce a sociálních věcí převážně na odboru sociálních služeb v různých pozicích, nakonec jako ředitel odboru a zástupce náměstka ministra. Od roku 2014 pracuje jako ředitel sekce nestátních neziskových organizací a sekce sociálních služeb UZS. Současně od roku 2015 je ředitelem odborných sekcí Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky. Od roku 2012 je také předsedou sektorové rady pro veřejné služby a správu.

 

Ing. Ivana Břeňková
vedoucí právního a sociálního oddělení Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) – vedoucí právního a sociálního oddělení OSZSP ČR, specialistka pro sociální dialog a kolektivní vyjednávání.

Místopředsedkyně Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů a vedoucí Pracovního týmu RHSD ČR pro zdravotnictví.

Pracovní zkušenost především v oblasti kolektivního vyjednávání, uzavírání kolektivních smluv. Zaměřuje se na oblast odměňování zaměstnanců, jejich nároků a pracovních podmínek.

Spolupracuje se zástupci odborových svazů veřejných služeb na evropské úrovni, kde se podílí na přípravě dohod a směrnic, které se vztahují k pracovním podmínkám zaměstnanců.

 




INFORMACE O COVID-19

Žádáme účastníky, aby si přinesli vlastní ochranné prostředky, jelikož nařízení vlády zakazuje pohyb a pobyt osob bez ochranných prostředků dýchacích cest na hromadných akcích.

Účastníci kongresu jsou povinni splnit jednu z následujících podmínek:

  • doložit negativní RT-PCR test starý nejvýše 7 dní
  • doložit negativní POC (tzv. antigenní) test starý nejvýše 72 hodin
  • absolvovat samotest na místě a prokázat se negativním výsledkem (testy na registraci neposkytujeme)
  • doložit prodělání laboratorně potvrzeného onemocnění COVID-19 v době ne delší než 180 dnů přede dnem konání kongresu
  • aplikaci očkování proti COVID-19, přičemž od poslední dávky vakcíny (druhé u dvoudávkových vakcín, první u jednodávkových vakcín), musí uplynout nejméně 14 dní.

Certifikát si můžete nahrát do aplikace Tečka.

Další informace naleznete zde.

Na místě bude zajištěno testování rychlými antigenními testy pro stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 za dozoru zdravotnického pracovníka.

Předem děkujeme za spolupráci a těšíme se na viděnou.




 

SEKRETARIÁT
GUARANT International spol. s r. o.
Českomoravská 19, 190 00  Praha 9
Telefon: +420 284 001 444
E-mail: fss2021@guarant.cz